V souvislosti s posledním odstavcem předchozího článku jsem založil anketu, díky které bych rád znal váš názor na tuto problematiku okolo olympiády v orientačním běhu. Hlasujte pro možnost, se kterou se nejvíce ztotožňujete.

Zároveň můžete hlasovat o sportovce roku v ROB do 24.11.

V mém případě podzim zahrnoval 6 závodních víkendů až do konce letošní závodní sezóny. V kuse. 3 OB a 3 ROB závody. Hlavními body byly MČR klasiky. Orienťácká finálová klasika byla delší, než by podle pravidel měla. Vítězství i přes speciální přípravu na světový pohár ve sprintech urval Vojtěch Král s časem 106 minut (podle pravidel vítěz má mít do 100 minut, obvyklých je 90), který porazil i adepta na 4. vítězství v řadě - Miloše Nykodýma, který skončil po špatných volbách postupů třetí. V ženách vyhrála Denisa Kosová. Jizerský terén nabídl celkem i midlovitou trať, ale neztratila se tu ani klasika. Na horský terén hustá síť cest nabízela volby obíhačkou nebo lesem a převážně obíhačky se v tomto typu terénu vyplatily. Mapa.
Další víkend následovala ROBácká klasika u Hradce. Podle mě to byl jeden z technicky nejlehčích závodů sezóny, neboť jak všichni víme, u Hradce je rovina. Z osmdesátky to tak byl hon s časem, dvoumetr trestal za každou chybičku, která ani nemusela přijít vinou závodníka (mně třeba ta první kontrola fakt ukázala směrem doprava, ale k čemu mi to bylo, když byla ve skutečnosti vlevo, tzn. +5´ ztráty a je hotovo). Kdyby se příště běžely tyto královské disciplíny na mapách jako byly na Poháru přátelství nebo na akádě, vůbec bych se nezlobil. Pro mě to byly první závody od návratu od zranění, kdy jsem skoro 2 roky na žádném závodě nebyl. Dvoumetr jsem jak už bylo napsáno pokazil, na osmdesátce jsem byl třetí v konkurenci celkem slušné. Více zde. Mistry ČR se stali Fučík, Lehárová, Hiklová a Oma (výsledky).
Posledním závodem orienťácké republikové sezóny byly opět štafety. Po mém vystoupení zde jsem měl nutkání sezónu ukončit a dál se neztrapňovat. Štafetový závod byl ještě ok, ale když jsem nechal zbytečně 10' na družstvech... Ještě že o nic nešlo. Tratě byly parádní a opravdu vím, že to s tou mapou nebude tak růžový a snadný zlepšit. Snad bude letos dlouhá zima. Výsledky.
A nyní už zbývaly jen ROBy. Pohár přátelství byl podruhé v Písku (pro mě poprvé páč jsem tu loni nebyl). Ale nemusím zoufat, vypadá to, že se tam podíváme ještě napotřetí v roce 2020 :). Naštěstí mapa byla z větší části jiná než loni. Středně kopcovitý terén nabídl nejednu volbu postupu. Ještě že jsem nepodlehl depresi z předchozích závodů a vyrazil na přátelák, neboť se mi zase pro změnu dařilo. Dvě druhá místa jsou toho důkazem, kdy jsem předvedl vyrovnaný, technicky dobře zvládnutý závod. Jiná volba pořadí v prvním závodě a technicky jisté postupy na dvoumetru mě stály první místa. Ale kdybych běžel jinak, taky jsem si mohl v lese hodně pobýt, tak jak to měli ostatní závodníci v jiných kategoriích, kteří brali rychlé kontroly taktéž jako my, chlapy. Rozdíl mezi nejlepšími muži a nejlepšími juniorkami je propastný a tady nepomohlo ani vynechání jedné z kontrol. 58' vs 110' na dvoumetru. Oba závody vyhrál Karel Fučík, v ženách vyhrála Hanka Fučíková. Doma asi bylo veselo a bylo proč. Výsledky.
Pro akademiky tu byly ještě jedny závody navíc. Liberec uspořádal na jejich tréninkové mapě, kde rovina není a dvoumetr neměří osmdesátku. Ta ovšem měřila snad hůř, než dvoumetr. Den předtím jsme byly na dvoumetru, který taky neměřil. No, byli jsme rádi, že jsme přežili. Titul jsem bohužel nezískal i když jsem si na osmdesátce věřil. Jak jsem ale říkal, opravdu to tam neměřilo a hned zezačátku jsem ztratil pár minut. Definitivně to zazdila desetiminutová chyba, kdy jsem přeběhl kontrolu o víc jak půl kiláku. Hrozný, ale druhé a třetí místo není to nejhorší, co mě mohlo potkat. Vyhráli Martin Kinc, Lenka Koporová a Tatiana Ovchinniková.
Do programu se ještě (tuším na jaře) dostalo MČR ve foxoringu jako součást turnovksého trojboje. Dlouho jsem přemýšlel, jak si zorganizovat termínovku, volno po sezóně a začátek přípravy a nakonec mi vyšlo, že trojboj vynechám. Po velkém cestování na podzim jsem to nechtěl přehánět, protože už tento týden jedu do Maďarska v prvním přípravném týdnu na soustředění a další víkend na soustředění do Jánských Lázní. Cestování rozhodně není něco, co by mě dostalo do formy a tak se ho snažím co nejvíce eliminovat. Nechtěl jsem zase něco přehnat, tak jsem na foxoring nejel a raději se soustředil na začátek nové sezóny. Dneska jsem absolvoval první klusík a postupně se do toho vrhnu, ať to pořádně točí.
Možná jste to zaznamenali, možná ne. Já to zaregistroval poprvé díky jednomu meme. Jednalo se o závody World Military Championship, které se konalo v Číně. Jsou to závody vojáků v OB. Konkrétně to bylo mistrovství světa. Do cíle doběhly Číňanky na prvním a druhém místě, což opravdu není zvykem. Po vlně spekulací došlo k odhalení, že Čínské závodnice měly v lese naznačenou trasu pomocí označení na stromech. Neběžely tak podle mapy, ale podle stromů. Jak vás asi napadlo, není to podle pravidel a jednání fair play. Čínská výprava byla diskvalifikovaná a byla jí zakázána účast na zbývajících závodech na MS. V Číně ale proběhla i jiná soutěž. Minulý víkend tam proběhlo finálové kolo světového poháru v OB. Číňani až podezřele konkurovali těm nejlepším, ale šlo o městský sprint, takže k porušení pravidel zřejmě nedošlo. Ve sprintu dokonce dokázal Čínský závodník Li Zhuoae proniknout na velkou bednu a byl třetí. Opět se diskutovalo o regulérnosti tohoto výkonu, avšak nebyly shledány žádné důvody k diskvalifikaci. Tentokrát. Zvedla se vlna nevole vůči IOF a organizaci závodů na takových místech, jako je Čína. Tito lidé se evidentně neštítí porušovat pravidla, aby dosáhli svého. Na internetu se můžete podívat na spoustu článků napsaných k této aféře. Vybírám např. články od: Andrease Kyburze, Lucase Basseta, Denisy Kosové. Ti nesouhlasí s pořádáním závodů na těchto místech. Existuje například pravidlo o embargovaných prostorech. V momentě zveřejnění těchto prostor nemůže žádný závodník nebo člen týmu vstoupit do tohoto území, kde se poběží závod. Většina závodníků pochybuje, že toto pravidlo Číňané dodrželi. Jak ale zjistíme, že vstoupili/nevstoupili do tohoto prostoru? Nijak, nelze to uhlídat. Proto většina eliťáků i neeliťáků nechce OB jako olympijský sport, neboť by k porušování tohoto pravidla určitě docházelo, neboť olympiáda je NĚCO. Chtějí zachovat hodnoty OB tak, jak jsou na úkor zařazení do programu olympiády, o což se naopak IOF už dlouhá léta snaží. Vznikly tak například sprinty a nový knock out sprint, který se většině závodníků nezamlouvá neboť je v něm více prvků náhody a nemusí vyhrát ten nejlepší, který si to oddře, ale ten, který má náhodou stejnou trať s tím technicky vyspělejším, tak se s ním sveze a na závěr ho přesprintuje. IOF je tak v rozporu se závodníky a je jen otázka času, kdy tento sport bude muset najít řešení. A to jen jedno. Buď se OB posune směrem k olympiádě, nebo bude takový, jaký je.

Léto se blíží ke konci a pro mě i prázdniny. Pravděpodobně byly posledními, kdy nebudu čekat na začátek školního roku, ale na začátek nástupu do práce. Protože jsem věděl, že se tréninkem nebudu muset soustředit na ladění formy na mistrovství Evropy, pojal jsem je víc volněji. Na začátku prázdnin jsem odjel s juniorskou reprezentací v OB do Dánska na MS. Potom jsem měl volno, protože jsem měl zdravotní problémy, které se ale tréninkem postupně řeší a vypadá to nyní ok. Odjel jsem na letní soustředění reprezentace, pak pomáhat na závody pro Číňany a hned odtam na naše oddílové soustředění. V podstatě jsem měl tréninkový zápřah 3 týdny v kuse se dvěma dny volna uprostřed. Hned druhý den po soustředění jsem odjel s kamarádem na týden do Rakouska, kde jsme chodili po horách, jezerech, památkách, apod.
Po příjezdu jsem vyměnil špinavé věci za čisté a v pět ráno jsme jeli na ME do Slovinské Rogly (více níže). Jako masér jsem měl při závodě čas, tak jsem natáčel a video čekejte brzo. V odjezdový den jsem se domluvil se spolužáky a znovu jsem vyrazil na výlet, směr Triglavský národní park. Zůstali jsme 5 dní a výlet byl srovnatelný s výletem do Chamonix. Fotky můžete vidět kolem. Po měsíci a půl sedím doma a čekám na začátek semestru, který by měl být můj poslední. Po bakalářském studiu už vím, že uteče bohužel rychle.
Rozhodl jsem se, že na podzim absolvuju MČR na klasikách, a Pohár přátelství. Stejně tak pojedu na MČR na klasice v OB (v otevřené kategorii, páč na lepší nemám ranking) a na MČR štafet v OB. Po návratu ze Slovinska jsem hned druhý den byl na oblastním žebříčku v OB, ale výsledek byl za očekáváním. Jednak kvůli lehké nemoci, kterou jsem prodělal a kvůli mapovým chybám. Tak doufám, že se forma dostaví. Naposledy jsem ji měl slušnou na našem oddílovém soustředění.

Mistrovství Evropy ve Slovinsku závodníci hodnotí pozitivně. Došlo k jistým potížím, které neměly nastat, ale obešlo se to bez skandálů. Ještě na jaře Jakub Oma hledal svoji běžeckou formu z minulého roku a ne a ne ji najít. Nominačky se mu moc nepovedly a už to vypadalo, že bude rád, pokud vůbec na mistrovství pojede. Nakonec si odváží stříbro z foxoringu a dva tituly mistra Evropy ze sprintu a osmdesátkové klasiky. Nejúspěšnějším závodníkem mistrovství se ale stala Jitka Šimáčková, která pouze na foxoringu podlehla Litevce, ale z ostatních závodů si odváží tři zlata. Hanka Fučíková omládla, nebyla trapná a získala dvě individuální medaile. Lucka Matulová získala svoji první individuální medaili v seniorech i přesto, že měla díru v noze. Ehmm, abych to uvedl na pravou míru. Dle jejího názoru má díru v noze po mé masáži. Podle mě tam žádnou díru nemá. Každopádně to byla její jediná individuální medaile z mistrovství, takže i kdyby tam nějakou díru měla, musela jí pomoci k zisku této medaile. V juniorských kategoriích byl příděl medailí letos slabší. Všechno zachránil posledním závodem Dominik Šrom prvním místem. Tomáš David se také dočkal první individuální medaile, z bronzu. Další přidal na dvoumetru, kde kromě Dominika stanul na stupních vítězů i druhý Tomáš Jurčík. Československá bedna. V juniorkách jsme měli dvě individuální medaile. Stříbro ze sprintu Johanky Klecové a bronz Danči Trpákové. Dominik S Tomem jdou příští rok do vyšší kategorie a kluci, kteří tam zůstanou mají na co navazovat. Minimálně z předešlých let. O čem svědčí slabší medailový zisk, je ztráta šńůry zisku zlatých medailí ve sprintu. Od roku 2011 kdy se sprint na MS a ME běhá, čeští junioři získali vždy zlato z této disciplíny a nepustili na první místo nikoho jiného. Tato šňůra se přerušila až letos, po 8 letech. Nejlepší český junior byl až čtvrtý. Muži tuto šňůru drží nadále. A ještě k mužům: Karel Fučík se vrátil po 2 vynechaných letech zpět na velký šampionát a vyhrál stříbro ve sprintu. Ve 47 letech. Posledním závodem už to vypadalo, že na Ukrajince nikdo mít nebude. Avšak Tomáš Hikl startoval poslední a přiběhl na prvním místě a získal tak svoje první individuální zlato i přesto, že kvůli problémům se stehnem a tříslem poslední měsíc a půl téměř netrénoval. Gratulace všem medailistům! Výsledky.

oficiální stránky, Bulletin 4, fotky naše, fotky pořadatelé, foto Litevci

7.9. KLASIKY 2m/80m
Zpráva pro Balůa na ardf: diváků na divácké na sprintu moc nebylo, jestli vůbec někdo. Kuba O. zaregostroval cca 4 lidi, ale to mohli být pořadatelé. Pořadatelé neumožnili přebíhat mezi cílem a diváckou, tudíž všichni šli raději do cíle.
individuální výsledky, výsledky týmy, mapa
6.9. den volna
Probudili jsme se do sychravého chladného rána. Včerejší vyhlášení bylo zrušené. Nejdříve zazněla informace, že je to kvůli Karlovi, který proběhnul startovním koridorem zpět, jakmile ho správně proběhl (pravidla to umožňují), ale nsledně jsme se dozvěděli, že je to kvůli závodníkovi M70, který se ještě nevrátil z lesa. Čekali jsme večer, zda nebudeme moci pomoci prohledávat les, ale zavazeli bychom psovodům, termokameře atd. Dnes ráno se bohužel závodník stále nenašel a tak vyrážíme do terénu hledat i my. Update: Ukrajinec se našel. Přespal ve stohu sena a je vpořádku. Rozbil rádio a pravděpodobně nevěděl, kde je v mapě.
startovka klasiky II
5.9. KLASIKY 2m/80m
Obrázek z okna stejný, jako poslední dny. Startovka ukazuje starty až do dvou odpoledne. Personál kuchyně si stěžuje pořadatelům, že závodníci vynášejí jídlo z jídelny. Jelikož nadcházející dvě klasiky budou trvat až do odpoledních hodin, pozdě startující závodníci si jídlo již nemůžou vynášet tak okatě. Bez něj to ale opravdu nejde. Výsledky čekejte po 14:30. Jakub Oma předvedl precizní výkon a od své sbírky s náskokem pěti minut přidal po dvou individuálních medailích další zlato z osmdesátky. Čtvrtý o pár sekund skončil Fučík. Ve W35 a W50 jsme také bodovali a hned na prvních dvou místech. Hažmuková se Šimáčkovou berou zlato, Adámková a Šrůtová stříbro. Ve W60 skončila 3. Pátková. V M19 se blýskl třetím místem Tomáš David. V M60 předvedl Jirka Mareček souboj na sekundy s Litevcem, který bohužel prohrál a je druhý s velým náskokem na třetího. Vyhlášeí bude v den volna ve 20:00
individuální výsledky, výsledky týmy, mapa
4.9. SPRINT
Dnes jsme se probudili do jasného rána bez mráčku. Podle pokynů z teamleaders meetingu jsme věděli, kde je cíl i start a závodníci si mohli naplánovat taktiku dopředu. Trať byla postavená víceméně na směrný čas 15 minut, takže závod byl takový, jak jsme ho očekávali. Po dá se říci nevydařeném včerejšku jsme reputaci napravili a i když jsme ztratili šňůru zisku zlatých medailí v juniorech (od té doby co se na MS/ME sprint běhá jsme v juniorech brali vždy první místo), v chlapech tato šňůra trvá, když podle neoficiálních výsledků vyhrál Kuba Oma před Karlem Fučíkem.
Mužská kategorie získala málem českou bednu. Ondra Šimáček ale bohužel dorazil kvůli škole o půlnoci před závodem a chyby ho odsunuly na 16. místo. O "překvapení" se postarala Johana Klecová W19 druhým místem. V ženách jsme také úřadovali. První individuální medaili, stříbrnou, získala Lucie Matulová, třetí skončila šťastná Hanka Fučíková. Že je prý ráda, že nebyla trapná. Ve W35 máme také druhé a třetí místo zásluhou Zuzky Kuriakové a Pavly Hažmukové. Díky Jítce Šimáčkové ve W50 zahrala večer podruhé česká hymna. mapa, oficiální výsledky, startovka na klasiky
3.9. FOXORING
Asi jste si všimnuli, že Ivetka Šístková neběžela i když byla v nominaci. Na ME totiž vůbec neodjela, protože jí onemocněly děti. Místo ní tak běžela masérka Šárka Jelínková. Další závody poběží už náhradníci. Hanka Fučíková dneska bežet nemohla, protože přijedou s Karlem až večer.
Ranní déšť ještě kolem šesté nevěstil nic dobrého. Snídaně byla pod pochmurným závojem mlhy, avšak s odchodem na start v devět se obloha začala vyjasňovat. Ač zima, slunce svítilo a mohlo se startovat. Časy vítězů byly o zhruba deset minut nižší, než určují pravidla, ale jinak se závod povedl. Jako dopravu zpět k hotelu jsme využili lanovku. Závod byl velice rychlý a stavitel bohužel nevyužil možnosti horského terénu, kde se daly vymyslet zajímavé mapové postupy. Místo toho to byl dle slov závodníků běžák. Česká hymna bohužel dnes hrát nebude, ale pár medailí se vybojovat podařilo. Stříbro Kuby Omy v M21, Jitky Šimáčkové W50, Jany Omové W60, Petra Hroudy M40 a bronz Jirky Marečka M60.
mapa kategorie M21, mapa kategorie W21, oficiální výsledky, startovka sprint
2.9.
Dneska byl na ME příjezd. Všechny státy přijely v podstatě naráz, takže se to na recepci štosovalo, ale dalo se to zvládnout. Včera večer vyšel Bulletin 4, kde jsme se dozvěděli souřdnice cílů, takže už plánujeme tratě a vymýšíme taktiku. Reprezentace juniorská a někteří senioři přijeli z dolaďovacího soustředění do Rogly dnes v 6 ráno. Já vyrážel v 5 z Bílovic a dojeli jsme kolem dvanácté. Zítra se běží foxoring, start je asi 10 minut od ubytování a jde se pěšky. Jakmile budu na cíli a budou nějaké výsledky, pošlu je na facebookovou stránku kterou můžete sledovat i tady na stránkách. Budu se snažit na google fotky dávat co nafotím. Odkaz máte výše.
startovka na foxoring

Mistrovství Evropy se kvapem blíží. Horské středisko Rogla by mělo přivítat kolem 330 závodníků. Co se týče podrobných informací o závodech, ty bychom měli dostat v Bulletinu 4, který vyjde před zahájením mistrovství. Českou republiku bude reprezentovat 42 závodníků (elitní kategorie, veteráni). Česká výprava cestuje do Slovinska na části. Veteráni povětšinou vyrážejí v neděli odpoledne, přespí blízko Rogly a ráno se přesunou do centra soutěže. Reprezentace pojede z dolaďovacího soustředění u Pradědu v neděli večer a v pondělí ráno dorazí na hotel. Já vyrážím v pondělí brzo ráno a dorazíme snad ještě před prvním závodem. Ten je naplánovaný na úterý a poběží se foxoring. Ve středu se běží sprint. Před volným dnem se ve čtvrtek běží klasiky. Elitní kategorie + M40 poběží osmdesátku, veteráni dvoumetr. Po dni volna se v sobotu pásma přehodí. V neděli je naplánovaný odjezd. Bulletin 3. Prostory závodů (mapy) známe, ale zveřejňovat je pro utajení nebudu. Během mistrovství budu jako masér na místě, tak pokud bude čas, budu sem na stránky házet nějaký ten report. Sledujte dění a fanděte našim závodníkům od 2. do 7. září.

Dlouho jsem tu nepsal, ač by si některé dny zasloužily býti popsány, tak to napravuju. Neměl jsem totiž vůbec čas, pořád něco dělám a nemám vůbec..... Nebo nějak takhle to říkají ti mladí, vymlouvajíc se z trénování. Já se vám přiznám. Čas by se našel, ale prostě se mi nechtělo. Ono to tak nevypadá, ale když si řeknu, že sednu a něco napíšu, vždyť to za 20 minut mám hotový. Pak kouknu na čas a zjistím, že už tu sedím hodinu. Ale teď se mi chce, tak se omlouvám za délku.

Bílovické krpály jsme se rozhodli i v následujících letech pojmenovat námi pořádané závody (kromě noční a dlouhé), protože kdo má pořád vymýšlet ty názvy, že jo. Přiznám se vám, už mě to pořádání zmáhá a dělám to jen proto, že nemůžu běhat. Vyřešil jsem problém, který mě trápil poslední rok, avšak nyní se objevil nový, který ani nemám z běhání, ale omezuje mě při něm. Na závodech, kde jsem byl jako masér jsem měl špatné boty a navíc jsem si nehlídal, jak u toho masírování stojím. Bum a plány přes prázdniny se pomalu sesouvají jako domeček z karet. Poslední nominačky jsem musel vynechat a uvidím, co budu dělat na letním soustředění reprezentace, které začíná tuto sobotu. Já doufám, že běhat, ale noha pořád není ok, tak uvidím. Ještě ke krpálům: ukázalo se, že Hikl je letos v parádní formě. I Karel vyhrál jeden závod, ale prý se zase šušká, že se na ME nominovat už nechce (a na další vrcholy v budoucnu také ne). Tak uvidíme. Na začátku prázdnin jsem byl natáčet na brankářském kempu Just4keepres a následně to musel stříhat, takže jsem se ke krátkému videu z krpálů dostal až nyní.
WYAC 2019 (MS žáků a dorostenců) se konal poprvé na Ukrajině. Po neúspěšném pokusu v roce 2014, kdy pořádání zhatila válka o Krym s Ruskem a výpravy se bály vůbec přejet hranice Ukrajiny, to letos vypadalo bez problémů. Alespoň vypadalo. Omluvte mne, že si nepamatuji detaily, ale v zimě přišlo Rusko nebo Ukrajina s tím, že pokud mladí muži z Ruska překročí hranice na Ukrajinu, mohlo by se stát, že narukují do armády. Ruská reprezentace tak odmítla vyjet na závody na Ukrajinu. Tato zpráva byla na jaře odvolána, ale i přesto Ruský tým nechtěl o cestě na Ukrajinu ani slyšet. Rusko přišlo o dobrou záminku, proč tam nejet, neboť od začátku se zdálo, že si nepřejí, aby se na Ukrajině WYAC pořádal, a neobstojnými argumenty si postavili hlavu a tak WYAC 2019 přišel o jedenu z nejpočetnějších výprav. Závodilo se bez Ruské účasti. Na druhou stranu rodiče Rusů chápu, že nechtějí riskovat. Když se totiž podíváme na český tábor. Situace není zrovna jiná. Z české nominace nelze nic vyčíst, ale z nominačního žebříčku už ano. Tři reprezentanti, kteří se podle žebříčku na MS nominovali nejeli, neboť je rodiče na Ukrajinu nepustili. Když čeští rodiče nepustí své děti na závody na Ukrajinu, jaký rodič by pustil své dítě na Ukrajinu z Ruska? Každopádně ani válka, ani politika, ani epidemie klíšťat nezabránila hladkému průběhu závodů a návratu domů. Nejúspěšnější závodnicí z Česka se stala se dvěma individuálními zlaty Aneta Hendrichová (AFK). Více v článku na ardf. Výsledky, článek reprezentantek na ardf.

Mezitím probíhaly boje o nominaci na mistrovství Evropy do Slovinska. Po prvních nominačních závodech (třech) vedl v mužích jasně Tomáš Hikl se třemi vítězstvími, v juniorech měli stejně bodů Dominik Šrom s Tomášem Davidem, v ženách měla drobný náskok Iveta Šístková, v juniorkách vedla Johanka Klecová. Ale v juniorkách to bylo ještě zajímavé. Sprint byl z důvodu nefungující kontroly jako nominační závod zrušen a nahrazen na posledním nominačním soustředění (počítal se jen juniorům, kteří nefungující vysílač nevyhledávali).
Veteráni už ale měli po nominačkách a rada na návrh šéftrenéra Andreje Gomzyka schválila reprezentaci veteránů. Nominace, nominační žebříček. Ohledně nominace dospělých vás nechám ještě chvilku v napětí.

Před posledníma nominačkama jsem totiž dostal nabídku jet jako masér s juniorskou reprezentací v orienťáku na MS do Dánska. Díky tímto Elišce, že si na mě vzpomněla :D. Ano, je to ten čas, kdy jsem si přivodil bolest chodila a nemůžu už tři týdny o prázdninách běhat. No, už snad vím do budoucna, jak na to. Každopádně díky českému týmu za možnost se JWOC (juniorské MS v orientačním běhu) zúčastnit. Nikdy jsem si nemyslel, že je možné brát si s sebou z domu i kuchařku, ale tam mi ukázali, že to možné je. Nevím, co už by ti reprezentanti mohli chtít víc.
Největší nadějí na medaili jsme měli v Tereze Janošíkové, která dokázala vyhrát bronz na middlu. Atmosféra na závodech byla lepší, než jsem předpokládal. Fanoušci téměř z každého státu povzbuzovali své reprezentanty na doběhu, komentátor celé mašinérie, TV, GPS tracking, všechno co si můžete v moderním světě sportu představit tam bylo. Jediný zápor byla stavba tratí, které byly jednoduché, například finále middlu postrádalo změny směrů odběhů od kontrol, složitější mapařinku apod. Ale závodníci si nestěžovali. Kromě masírování jsem i něco natočil. První video je upoutávka z tréninkového kempu před MS a druhé je už samotný průběh MS. Ještě přidávám další odkazy: reportáž ČT (ano, jsem tam taky vidět :)), článek šéftrenéra.
Závody v Bulharsku se obešly beze mě, neboť jsem v té době byl na JWOCu, takže článek odtud najdete opět na ardf.
A teď už složení reprezentačního družstva pro ME ve Slovinsku. V době, kdy píšu tento článek ještě není oficiální seznam reprezentantů schválený radou, ale není důvod se domývat, že by se mělo něco měnit. Ze zdravotních důvodů se posledních nominaček nezúčastnili: Tomáš Hikl, který bude nominován na divokou kartu, Eliška Kuncová a jak už víte, moje maličkost. Pro mě ale zde cesta na ME nekončí. Podívám se tam také, ale ne jako závodník, ale jako masér. Už teď mě svrbí noha. S juniorkama je letos celkem potíž. Jen 2 se zúčastnily všech nominačních závodů. Nakonec pojedou čtyři. Žebříček vyhrála Johana Klecová. Další nominovaní: Bártová, Chmelařová, Trpáková (na divokou kartu). Sobotková bohužel ne (a to jsem jí to ani nepredikoval předčasně na webu jako posledně). Ženy pojedou také čtyři. Šístková uhájila první místo. Další pojedou: Matulová, Fučíková, Lehárová. Stejně pojede i juniorů (David, Šrom, Matoušek, Svatek D.). Tomáš David zde žebříček s přehledem vyhrál. Mužů pojede pět. Šimáček O., Oma, Hikl, Kinc, Fučík. Ten se vrací po 2 letech, kdy nebyl na vrcholné akci, ač se vždy nominoval. nominační žebříček, nominace juniorů a seniorů.

oficiální stránky, Bulletin 4, česká nominace, nominační žebříček ŽDR
fotky od pořadatelů, článek na ardf, video z MS

1.7. 3,5 MHz - startovka, Výsledky: individuální, týmy, mapa
2.7. SPRINT - startovka, výsledky, mapa
3.7. 144 MHz - startovka, mapa, Výsledky: individuální, týmy

Oddílové jarní soustředění 17.-19.5. se konalo po několikaleté pauze v Zubří a bylo plné krajských přeborů. Disciplíny tradičně stejné jako na mistrovstvích světa nebo Evropy. Začíná se nám v oddíle obměňovat generace, staří 19 letí závodníci končí a mladí nastupují. Tedy bohužel končí. Vypadá to, jako by po M19 už nebyla žádná kategorie. Drtivá většina závodníků, která přechází do mužů M20, končí vinou jiných zájmů. V ženách je situace trošičku jiná, neboť skončila řada žen, například Verča Krčálová (dnes Peterková), Miška Omová, Pavla Horová, což uvolnilo místa na nominačních pozicích. V mužích sice Karel Fučík už od roku 2017 včetně na vrcholné akce nejezdí, ale do reprezentačního týmu se po pauze zařadil opět Tom Hikl, který jeho pozici nahradil. Nutno říci, že již delší dobu také nezávodí Martin Baier, takže řejněme, jedno místo se uvolnilo. Na něj si ale brousí zuby 3-4 "noví" muži, takže kategorie je opět narvaná a novějším mužům to prostě nevoní. V oddíle tak alespoň máme závodníky, kteří doplní kategorie žákovské. Po krizi s juniorkami se situace zlepšila, i když třeba co se týče reprezentace, zájem o ni není bohužel velký. Je snad pravda to veřejné klišé, že dnešní mládeži se nic nechce dělat? nebo je problém jinde? Doufám, že mladší kategorie alespoň do dospělých vydrží a zkusí se v této kategorii prosadit. Byla by škoda, hodit ty roky tréninků k ledu a jen tak prostě odejít. Výsledky.
Nominační závody v uplynulém víkendu se bohužel neobešly bez komplikací. Sprintový závod byl pro všechny kromě juniorské kategorie zrušen, kvůli vytržené anténě u jedné kontroly. Náhradní závod se pravděpodobně poběží v rámci posledního nominačního víkendu 24.-28.8., nejspíše v sobotu. Nominační žebříček už se začíná rýsovat a další nominační závody nás čekají tento víkend na krpálech. Výsledky, průběžný nominační žebříček.

Ano, stále jsem tu. Texty čerstvé, kontroverzní a nikým nepochopitelné. I když v té čerstvosti by mě někdo mohl oponovat. Náš oddíl pořádal první letošní závody - MČR na noční a dlouhé trati. M40 dostávaly od stavitele pěknou čočku jak na noční, tak na dlouhé. Aby toho nebylo málo, na prvních nominačkách na mistrovství Evropy, které měli veteráni společně s reprezentanty, pro které to ale bylo pouze výběrové soustředění do užšího a širšího kádru, měli první závod na osmdesátce také stejné kontroly, jako muži M20. Co na tom, že trénuješ už nějakej ten měsíc, když tě na dlouhé první dvoumetrové pásmo povodí a ty máš na předávce naběháno 18 kilometrů. S představou dalších 18 a celkově 36 v cíli, to radši zabalíš dřív, než umřeš. Když k tomu připočtu slušný kopečky, byl jsem rád, že nejsem v kůži veteránů a že čekám na všechny v cíli. Počasí na nějaký zahradničení doma na zahradě ten víkend moc nebylo, ostatně se mi zdá, že to počasí zatím závodům a soustředěním moc nepřeje. Jakmile skončí 14 dní letního počasí, je to známka, že budou v co nejbližších dnech závody. Ani u Hrčavy tomu nebylo jinak. O té ale psát nebudu, protože jsem tam nebyl. MČR noční vyhráli Martin Šimáček a Lucka Matulová, MČR dlouhou trať vyhráli Ondra Šimáček a zase Lucka Matulová. S Luckou to vypadá, že by zas po menší pauze zas letos mohla běhat. Výsledky, článek u Hroudýse.
Já už taky začínám běhat, i když nemůžu říct, že by všechno bylo úplně ok. Sem tam mě ještě dají vědět stará válečná zranění, ale na nápravu je potřeba čas. Zatím jsem běžel nejdéle 12 km a necítil jsem, že bych se měl po každém kroku co nevidět rozpadnout, takže to jde správným směrem. Zatím ale zůstanu jen u pořádání. Při psaní tohoto článku jsem narazil na právě vyšlý Bulletin 3 pro MS žáků a dorostenců vůbec poprvé konané na Ukrajině (tím zahrnuji i předchozí závody MEŽD a dospělácké závody MS/ME). Takže velká premiéra, kterou by mělo podniknout i Rusko, protože tam zatím také takové soutěže ještě nebyly. Uvidíme. Doufám, že jste už viděli nové díly Martinovy mistrovské jízdy. Pokud ne, srolujte dolů a nemeškejte.

webové stránky

Jediné soustředění, které jsem od roku 2011 nevynechal, je to zimní. V posledních letech se stalo odreagováním od nabíhaných kilometrů, ovšem letos tomu tak nebylo. Od loňského března kvůli problému s tříslem netrénuju a nezávodím. Běžky mě problém nedělají, proto jsem se zúčastnil zimního soustředění reprezentace i letos, abych si připomněl, co je to trénink. Po druhém dnu jsem si to oživil jasně, neboť se mi z únavy ani spát nechtělo. Tělo nebylo na takovou zátěž zvyklé. Počasí ale bylo na běžky ideální a jizerský terén nabízel rychlé najíždění kilometrů. Takže zbytek soustředění už jsem byl na kilometráž zvyklý, ale jsem rád, že si zase můžu po týdnu doma odpočinout.
Bohužel tříslo při běhu stále bolí a tak toto soustředění bylo pravděpodobně poslední na nejbližší dobu. Zkoušel jsem mnoho způsobu řešení problémů s tříslem od terapií, doktorů nebo času, zatím nic nezabralo. Po prázdninách jsem si dokonce říkal, že bych se už k ROBu vrcholově nevrátil, nemusel tak trénovat každý den s tím, že se možná nezraním a budu mít nějakou šanci se nominovat na MS/ME. Ale nyní mi tréninky, soustředění, závody atd. chybí a je to bez toho všeho dost nuda. Náplní dne se stává akorát škola, práce a další typické věci, které většina lidí považuje za to jediné v jejich životě. Mě to ale nudí a bez aktivní relaxace bych se asi v budoucnu zbláznil. Třeba na známky ve škole to nemá vliv, ale průběh semestru mě z velké části nebavil, ani chození do práce pro nabourání stereotypu tomu nepomohlo. S trénováním a závody jsem sice neměl tolik času na to ostatní, zato jsem byl zbytek dne produktivnější. Proto bych se chtěl ke sportu vrátit (vracet v případě nějakých komplikací/zranění). Už to není o tom jen vyhrávat, ale vůbec hrát. A to není vůbec špatně. Nevím, jestli se k ROBu vrátím za měsíc, za rok nebo za pět let, ale vrátím se. Mám tam rozdělanou práci, kterou bych rád dokončil. To mě asi štve ze všeho nejvíc. Musel jsem skončit, aniž bych chtěl. A já nerad končím, když ještě sám nechci.