Měl to být nabytý rok plný akcí a příprav na soutěže. Avšak něco tomu chtělo jinak. V zimě jsme se ze zpráv dozvídali o nové nemoci, která propukla v jedné čínské provincii. Člověk si řekl, je to daleko, jejich hygiena není nic moc, není divu, že tam něco řádí apod. Jenomže virus se dál rozšiřoval. Pronikl až do Evropy kde do měsíce zavíral hranice evropských států, obchody, akce a další věci. Nemohly proběhnout soutěže, nikdo nevěděl co bude, jak dlouho to bude trvat a co vůbec máme dělat. Když o tom píšu na konci roku 2020 tak vlastně těžko říct, jestli se něco změnilo. Alespoň vakcína je na světě a třeba se do konce roku 2021 dostane většina obyvatel Země k očkování.
První jarní vlnu jsme zastavili. Opatření skončila a my začali závodit, trénovat v zahraničí a připravovat se alespoň na podzimní sezónu. Léto tedy proběhlo tak nějak jako vždy, doma jsem zůstal asi jen 14 dní, jinak jsem byl měsíc a půl někde na soustředěních. Nedělal jsem to tak jen já, ale i ostatní a ti, kteří nesportují, odjeli na dovolenou. A tak vznikla druhá vlna. A bude i třetí a čtvrtá a.... pak někdy snad už bude proočkovanost tak vysoká, že opatření nebudou třeba. Težko říct, kdy. Proto organizátoři neví na kdy co plánovat, sponzoři se zdráhají investovat do reklam, světové akce se pohybují v záporných finančních částkách a mají problém s přesuny termínů. Co se OB a ROB týče, musí se rezervovat hotely, což není zadarmo, musí se mapovat prostory, které se mění každý měsíc, natož za rok, musí se pronajímat věci potřebné na soutěže atd. Jenomže ty se neví, jestli a kdy budou. Sezóna 2020 trvala cca 3 měsíce, sezóna 2021 může být klidně kratší. Uvolňování přichází brzy, aby zkrachovalo co nejméně podnikatelů. Paradoxně to vede k tomu, že se koronavirus začně opět rychle šířit a za 3 týdny se vše zavírá znovu. Náš sport, ve kterém bylo vždy výhodou, že se může sportovně vyžít v jeden den spousta lidí je v těchto dobách nevýhodou a všichni se snaží omezit schromažďování. Kdybych si měl vsadit, tak si vsadím na to, že ani v roce 2021 MS světa v ROB nebude. Nebo alespoň nebude tak, jak ho známe. V OB si myslím, že by už by být mohlo. Proč? Méně závodníků, resp. ty se mohou rozřadit v závodě do intervalů, které vyplní celý den. Zamezí se přístupu diváků a provede se hromadné testování na COVID. V ROB asi nejsou finanční prostředky na toto testování, nebo by si testy každý hradil sám. To by šlo, ale určitě by se muselo rozdělit MS na veteránské a pro elitní kategorie kvůli počtu závodníků, kterých bývá na MS dohromady přes 400. A to už je moc.
Přes to všechno omezení jsme stihli uspořádat 3 celostátní akce, spoustu oddílových soustředění a přeborů. Myslím si, že na tu situaci je to slušná porce a díky za to organizátorům, kteří s pořádáním měli větší problémy, než obvykle. Je škoda, že se po konci sezóny neuspořádala tradiční anketa sportovce roku s oddůvodněním, že neproběhlo mistrovství světa. Orienťáci vyhlášení měli a jejich sezóna nebyla o nic delší a také bez MS. Naopak si myslím, že by to bylo hodně zajímavé a šanci by najednou měli i závodníci, kteří by se jinak na MS nedostali, ale na MČR zazářili.
A pozitiva by nebyly? Možná je jich víc, než by se na první pohled zdálo. Samozřejmě asi ne pro někoho, kdo 20 let budoval úspěšnou restauraci a nyní zůstal na dlažbě. I když se možná teď máme dobře, ze dne na den to tak být nemusí. Věci, jako jít ven, bavit se s kamarády s metrovým odstupem, zajít si po škole/práci do hospody nemusí být samozřejmost. Vyjet si na výlet do zahraniční bez nutnosti povolení také ne. Ze dne na den o to všechno můžeme přijít. Ovlivnila vás tato skutečnost? Připomněla vám něco, co jste už dávno zapomněli? To je na vás. Já vám všem ale přeji pevné zdraví a co nejvíc sil do nového roku 2021. Bude to boj, na který dlouho nezapomeneme.

Stále nás virus ještě všechny nedostal, tak jsme o prázdninách podnikli pár výletů a soustředění, které opravdu stály za to. Zahraniční výjezdy na závody jsme oželeli, ale proběhlo několik vnitrostátních soustředění. Od soustředění české juniorské reprezentace v OB (i se závody u Doksů), přes soustředění v Norsku s orienťákama, ze kterého ještě bude video a to bude stát opravdu za to, po oddílové soustředění GBM. Abych mohl tyto akce absolvovat, musel jsem bohužel oželet soustředění reprezentace. Není vrchol, na který bychom se museli připravovat, proto jsem letošní prázdniny pojal více dobrodružně a spíš jsem jezdil tam, kde jsem se chtěl podívat a ne tam, kde bych se nejlépe připravil na závody. Na to bude snad čas další roky. Rozvolněné opatření proti covidu bohužel způsobilo nárust počtu nemocných a sotva se v září rozjela podzimní sezóna, od října se postupně ruší všechny akce, kde je nutné přespávat nebo je pohromadě více lidí. Toto je důvod zrušení Poháru přátelství. Jak to bude s Akademickým MČR se ještě uvidí. Na začátku září jsme ovšem stihli Bílovické krpály, které se konečně uskutečnily po květnovém zrušení. Všichni si zkusili, jak jsou na tom v porovnání s konkurencí po prázdninách. Výsledky můžete najít na stránkách soutěže.
Se svými výsledky jsem spokojený, ač se mi první dva závody běželo hrozně. Poslední závod na osmdesátce jsem dokázal vyhrát a po strašně dlouhé době jsem získal další titul v seniorské kategorii. Další tituly se rozdávaly po 14 dnech na MČR v Hořicích. Na dvoumetru bych svůj výkon hodnotil tak, že jsem do toho nedal dost srdíčka. Foxoring byl lepší, ale minutová chyba mně vítězství zhatila. Kuba Oma vyhrál o půl minuty. Oba jsme měli náskok na třetího téměř 5 minut.
Škoda že se do mapy vloudila chybka, kdy jedno z označení kontrol překrývalo ideální postup. Musel jsem se tam vymotávat z toho světlezelenýho hustníku a dočítat v chůzi, jestli pod tím číslem je bílý les, nebo není. Ale to je jen taková formalitka pro příště. Mezi našimi závody v Česku jsme si s reprezentací střihli závody na Slovensku u Martina. Co říci víc, celý jsme to tam ovládli a já si domů vezl jako cenu, sadu šroubováků. Potřeboval jsem něco, čím bych dokázal vyměnit baterii v hrudním páse na měření tepu. Stále e mi to ale ještě po čtrnácti dnech nepovedlo zprovoznit. V plánu jsou ještě nějaké OB závody, jejichž osud je ale po dosazení nového ministra zdravotnictví nejistý. Nějaké závody jsme stihli, velká mistrovství jsou stejně přesunuta na příští rok, takže je na co trénovat a přípravu zdá se, zahájíme o něco dříve, než obvykle.

Koronavirus nám nakonec utnul téměř všechny akce jara. Zůstaly jen krajské přebory, které se postupně s rozvolňujícími se opatřeními znovu oživovaly. Když nebyly na jaře závody, alespoň jsme si čas krátili tréninky v lese. Účast byla hojná a dokonce jsme kvůli tomu zavedli přihláškový systém, který od nápadu k realizaci zabral pouhý den. Po otevření hranic jsme na jarním soustředění v Suchém přivítali i Slováky.
Republiková sezóna začala v Mariánských lázních hned vícedenními závody (web). I já pamatuji soutěže 5 dnů ROB a trochu se bojím, aby zkracování neprobíhalo i nadále a my nejezdili začátkem prázdnin pouze na dva dny ROB, jako po celý rok. Tyto víceetapové soutěže mají hodně co do sebe a je škoda, že z pěti dnů byly letos pouze tři. Bohužel se tyto vícedenní závody potýkají s neochotou pořadatelů vzít si je na starost a mnohokrát už byly v posledních letech zrušeny. Všichni ale po dlouhé bezzávodní pauze vzali za vděk i třemi závody. Závody byly dobře postavené, sprint byl zajímavý (i když s rizikem, že kontroly kvůli vedení v zemi nebudou dobře měřit, což se potvrdilo na posledních dvou rychlých kontrolách). Ne že bych na osmdesátce málem nevypustil duši, ale chtělo by to ty časy ještě trochu natáhnout, ať se vítěz v M20 dostane přes hranici alespoň 50 minut. Co jsem tak počítal, dalo by se to se štěstím běžet i pod 43 minut. Dvoumetr byl zase jako vždy výživný. Mně se třeba vyrval drát z konektoru od sluchátek. S tím se pak blbě hledají kontroly.
Jak už jistě víte, mistrovství světa v ROB letos nebude. Nakonec padla i varianta podzimního termínu. Všechny státy nemají příznivé podmínky pro cestování nebo vycestování a kdo ví, jak to bude vypadat na podzim. Již teď se zdá, že Česko začne opět přitvrzovat, protože se v posledních dnech objevuje přes 250 nakažených za den a statistiky zaznamenávají rekordy. Touto dobou už bych měl na webu info o MS žáků a dorostenců, ovšem to se přesouvá stejně jako dospělácké MS na příští rok. O pořádání dalších mistrovství se bude ještě rozhodovat. Na stole je jak varianta nezměněného MS v ČR 2022, tak posunutí tohoto MS na rok 2023. Porušila by se tak tradice MS konaných v sudý rok a ME v lichý rok.
Na závěr se zatím můžeme těšit na závody v září a říjnu (a že jich je v plánu hodně). Chtěl bych poděkovat orienťákům za tréninky pořádané na jaře a všem, kdo se podíleli na pořádání tréninků našeho oddílu také na jaře. Zpestřili jsme si tak krásně čekání na to, až bude líp.

Asi už víte, že po celém světě řádí nějaká virózka, co zabijí lidi. Chtěl jsem už psát o tom, jak začala nová sezóna, ale tou dobou, i když v ČR nebyl ještě dlouho jediný případ, už v televizi strašili, že na ni všichni umřeme. Proto jsem raději o mém výletu do Španělska pomlčel. Plány na tento rok byly velké, to ano. O zábavu bylo postaráno, ovšem. Do té doby, než se zavřely hranice a lidi nemohli z domu. Situace je stabilní (alespoň u nás), ale to neznamená, že případů nakažených COVID-19 ubývá. Postupně se uvolňují opatření a vláda začíná s postupným promořováním společnosti. Ode dneška už můžeme chodit do přírody sportovat bez roušky. Orienťáci zrušili závody do konce června, robácké akce se ruší v závislosti na nařízení vlády. Lze očekávat, že to bude podobné, jako u orienťáků. V obou sportech se zatím počítá spíše s podzimní sezónou. Jestli nějaká náhrada za jaro proběhne o prázdninách, se ještě uvidí. MS žáků a dorostenců v rob zatím není oficiálně zrušeno, ale bohužel pochybuji o jeho uspořádání v původním termínu. Do té doby nebudou mít všechny státy (světa) stejné možnosti se zúčastnit, protože fáze pandemie je v různých státech jiná. Ani orienťácké juniorské MS zatím není oficiálně zrušeno, ale ani oni si ho doufám netroufnou uspořádat. Za to MS v MTBO, které mělo proběhnout na konci prázdnin v Česku už oficiálně zrušeno je. Co se týče MS v ROB v Srbsku, které mělo proběhnout začátkem září, o něm bude rozhodnuto koncem června. Zatím se čeká na vývoj situace ve světě. Nevypadá to ale dobře. Samotní organizátoři MS v Srbsku, ale i MS ve Slovinsku pro dorostence odeslali dopisy IARU s žádostí o zvážení zrušení akcí v původním termínu. Na facebooku s tímto krokem všichni souhlasili, aniž by si nechali prostor pro pozdější rozhodnutí. Sám jsem argumentoval s tím, že pokud pro organizátory není velký problém počkat, až se situace vyvine (například za 2 měsíce), měli bychom počkat a ponechat si alespoň nějakou naději. Dopisy totiž byly rozeslány před třemi týdny, kdy byla pandemie v Evropě na počátku. Uvidíme za 2,5 měsíce.
Zatím to vypadá, že fotky ze Španělska mám na dlouhou dobu poslední z nějaké sportovní akce. V lednu jsme ještě stihli s reprezentací natočit pár kiláčků v Krkonoších. Jinak teď tréninky u nás probíhají distanční formou - jsou postavené OB tratě v lese a v průběhu týdne si je můžeme oběhnout. V rámci karantény jsou pořádané různé soutěže a další věci. Více na této stránce. Hroudýs už to nevydržel a zveřejnil několik let (či desetiletí) staré fotky, na kterých bych ani sám sebe nepoznal. Ale vy to zkuste :D. Orienťáci využívají jarního počasí, ale vypadá to, že někteří byli na sluníčku až nezdravě dlouho a vymýšlejí různé šílenosti, například Běhej zahrady. Ti, kteří byli na sluníčku ještě déle, se akce účastní a můžeme být svědky výkonů jako kilák za 3:35 na zahradě, Půlmaraton za 3,5 hodiny kolem své postele v pokoji (4220 okruhů) nebo maraton v šestimetrovém pokoji pod 4 hodiny.
Vy ostatní si udržte zdraví, nepřehánějte to se sluníčkem a snad se na podzim uvidíme na závodech. Já jdu nostalgicky koukat na video ze Španělska :).